Slova života - zamyšlení na každý den

20.5.2020

Achabovy hříchy a pokoření

Nebyl nikdo jako Achab, aby se zaprodal a dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích, jak ho k tomu podněcovala Jezábel, jeho žena.

Jakmile Achab uslyšel tato slova, roztrhl svůj šat, přehodil přes sebe žíněné roucho, postil se a spával v žíněném rouchu a chodil zkroušeně. (1Král 21,25 a 27)

Král Achab překonal hříchy svých předchůdců, zvláště tím, že umožnil své ženě Jezábel zavedení dalšího pohanského kultu – uctívání Baala. Přesto hodnocení jeho počínání není jednoduché. Hospodin neviděl jen jeho špatné stránky, ale kladně ohodnotil jeho pokání, i když se týkalo jen dílčí části jeho života.

Hospodin to „spočítal“ Achabovi tehdy, když dovolil své ženě podvodnou likvidaci Nábota, o jehož vinici měl Achab zájem. Tehdy mu Hospodin skrze proroka Eliáše vyhlásil soud – úplné vyhlazení jeho rodu (v. 21). A zde nás může až překvapit Achabova reakce, kterou bychom u tak bezbožného krále ani nečekali – vzal vážně prorokovo slovo a pokořil se. Snad bychom mohli Achaba podezírat, že to nebylo až tak upřímné, že možná nelitoval svého hříchu, jen se polekal zvěstovaného Božího soudu. Bůh však ohodnotil jeho jednání jako pokoření (v. 29) – a Bůh přece vidí do srdce, nenechal by se zmást vnějšími projevy Achabova jednání. Na jeho pokoření reagoval a svůj soud nad Achabem zmírnil. To je svědectví o tom, jak Bůh každé upřímné pokání a každé pokoření bere vážně. Neglobalizuje člověka; u zbožného člověka vidí i jeho pád, u bezbožného i jeho světlý čin.