Když jsme šli jednou do modlitebny, potkala nás mladá otrokyně, která měla věšteckého ducha a předpovídáním budoucnosti přinášela svým pánům značný zisk. Chodila za Pavlem a za námi a stále volala: „Toto jsou služebníci nejvyššího Boha. Zvěstují vám cestu ke spáse.“ A to dělala po mnoho dní. Pavlovi to bylo proti mysli, obrátil se proto na toho ducha a řekl: „Ve jménu Ježíše Krista ti přikazuji, abys z ní vyšel!“ A v tu chvíli ji ten zlý duch opustil. (Sk 16, 16-18)
Co je pravda? Často slyšíme vše zpochybňovat. Každý má svůj „názor”. Každý má svou „pravdu”. Někdo řekne, že pravda je relativní. Jiný chce svou pravdu prohlásit za tu jedinou. Co čteme v Bibli? Buďme pravdiví … v lásce. Pravdivost může být a je každý den zkoumána. Můžeme ji hledat ve zkumavkách. Na přesných vahách. Zlato můžeme zkoumat prubířským kamenem. Ale jak vyzkoušíme lásku? Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Otrokyně mluvila, vyhlašovala o Pavlovi pravdu. Ale v jejím konání chyběla láska. Pokud jsme uhranuti rozhodnutím „za každou cenu mít pravdu”, možná nám chybí láska. Možná chybí pokora. Vždyť naším cílem není být vlastníky pravdy, ale chceme, aby Pravda a Láska naplnila naše srdce. Kéž jsme raději pro někoho blázni pro Krista, než abychom bez lásky vyhlašovali naši pravdu. Kéž jsme také pravdiví. V lásce.
Petr Moses (Sokolov)
