Slova života - zamyšlení na každý den

22.5.2020

Bezbožnost nakonec přináší zkázu

A Izraelci chodili ve všech hříších Jarobeámových, kterých se dopustil, a neupustili od nich. Proto Hospodin odvrhl Izraele od své tváře, jak mu předpovídal skrze všechny své služebníky proroky. Vystěhoval Izraele z jeho země do Asýrie, jak je tomu dodnes. (2Král 17,22-23)

Izraelské království bylo svou velikostí ve srovnání se sousedními velmocemi na severu a na jihu nepatrné. Strategická poloha této země navíc přímo provokovala okolní velmoci k podmanění Izraele, který byl proto neustále v ohrožení.

Přesto nebyl osud Izraele utvářen vnějšími okolnostmi, politickou a vojenskou silou Asýrie ani Egypta. Rozhodující pro jejich osud byl jejich vztah k Hospodinu, jejich věrnost nebo, žel, spíše nevěrnost. Někdy Hospodin zachránil Izrael před velkým ohrožením, jako např. před velkou armádou aramejského krále Ben-hadada. Izrael měl dostatek svědectví o tom, že Hospodin je schopen ho zachránit před jakoukoli přesilou, ale přesto byl dál nevěrný Hospodinu a praktikoval pohanskou modloslužbu. Žádný z izraelských králů neudělal přítrž modloslužbě, kterou zavedl Jarobeám, první král severního Izraele. Proto Izrael spěl ke svému konci, který přišel za posledního izraelského krále Hóšey. Severní izraelské království bylo zcela zlikvidováno, a aby byl zmařen jakýkoliv odpor, přestěhoval asyrský král Izraelce do vzdálených oblastí Asýrie. Nebyl to důsledek velké vojenské síly Asýrie; byl to důsledek hříchů Izraele.