Slova života - zamyšlení na každý den

13.10.2021

Bezpečná naděje věřících ve věčný život

Ale já vím, že můj vykupitel žije a nakonec se postaví nad prachem.  A poté, co tihle sedřeli mou kůži, bez svého těla uvidím Boha.  Toho já uvidím při sobě; mé oči jej budou vidět a ne cizí. Ledviny v mém klíně po tom prahnou. (Jb 19,25-27)  

Jób, postava, s jejímž jménem je už jaksi odjakživa spojeno utrpení, trápení, bolest a žal. Ale především by pro nás Jób měl být příkladem věrnosti a nezlomné naděje. Nevím, v jaké situaci se dnes nacházíš, možná tě opustil někdo blízký (Jóbovi zemřely všechny jeho děti), možná ti diagnostikovali zákeřnou chorobu (Jóba postihly bolestivé vředy), možná řešíš problémy v rodině (Jóbovi spílala vlastní žena), snad jsi utrpěl finanční ztrátu, přišel o zaměstnání a čelíš strachu z budoucnosti (Jób si prošel takřka osobním bankrotem). Muž zlomený životem, který se pustil do argumentace se samotným Hospodinem. Vzpomeň na pasáž, kdy si ho Bůh vyslechne a z pohledu své svrchovanosti mu říká: „Kdes byl, když jsem zakládal zemi…?“ Job netušil, proč se mu všechna ta trápení dějí, ale veškeré přemýšlení o jeho bezútěšné situaci, všechny složité rozhovory s jeho přáteli ho vedly k závěru, že ať se děje co se děje, jeho Vykupitel žije a že Jej spatří na vlastní oči.

Možná se právě nacházíš ve fázi argumentace s Bohem, možná svou situaci probíráš s pomocí svých přátel ze všech stran a máš pocit, že ti nikdo nerozumí. Kéž se ty i já můžeme chytit stejné naděje, stejného závěru, ke kterému dospěl Jób. Náš Vykupitel žije a budou to mé oči, které Ho spatří! Kéž stejně jako Jób prahneme celou svou bytostí po Boží blízkosti, ať procházíme čímkoli. Naděje na věčný život není o pocitech či momentální situaci. Je to vědomé odevzdání se svému Vykupiteli. Nic nemůže změnit sílu zaslíbení, která nám Bůh dal v Kristu Ježíši, našem Pánu. A naděje na věčný život je tou největší odměnou, kterou za svou víru můžeš obdržet!

Čermákovi (Příbor)