Slova života - zamyšlení na každý den

25.1.2023

Blahoslavenství v pronásledování pro Krista

Blaze vám, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a vymaží vaše jméno jako proklaté pro Syna člověka. (L 6, 22)

Na mnoha místech v Bibli čteme slova o utrpení Ježíšových následovníků. Například v dnešním oddílu ze skutků apoštolských se dozvídáme, že apoštolům hrozila smrt. Velekněží je chtěli zabít. Farizeus Gamaliel se jich zastal, takže byli „jen“ zbičováni a se zákazem mluvit v Ježíšově jménu byli propuštěni. Odcházeli z velerady se zbitým tělem a s radostí ze cti nést potupu pro Ježíšovo jméno.

To, jak posluchači reagují na evangelium, se projeví na těch, kteří evangelium přinesli.

Jednou to může být společná radost obou stran, jindy může přijít posměch či výsměch. Jsou země, kde křesťana čekají problémy, které vedou nejen k uvěznění, ale i k mučení a zabití. Jako za dob apoštolů.

My, křesťané dnešní doby, v České republice zaznamenáváme jen velmi lehké náznaky utrpení. Nazval bych to raději nepohodlím. Když s někým například mluvíme o Bohu, můžeme na jeho tváři zahlédnout rozpaky. Zmíníme-li Ježíše Krista, případně hřích, tak rozhovor zpravidla končí s tím, že to, co říkáme je sice zajímavé, ale tak nějak mimo. V součtu se nám samotným nic hrozného nestane. Díky Bohu za to.

Blaze každému, kdo trpí pro Krista. S tím souhlasíme, a zároveň si přejeme, abychom netrpěli. Přirozeně. Také nechci trpět. Je dobré si ale uvědomit, jak blízko může být vyznání, které říká: „Budu tě následovat, dokud mě to bude bavit.“

Konání ve prospěch jiných lidí ukazuje naši lásku k bližnímu. Ochota podstoupit bolest, dokonce smrt, ukazuje na naši lásku k samotnému Bohu. Skláním se před každým, kdo trpí pro Krista.

Jiří Jadrníček (Zlín)