Blaze tobě, Izraeli! Kdo ti je roven, lide vysvobozený Hospodinem? On je štítem tvé pomoci a mečem tvé velebnosti. Před tebou selže síla tvých nepřátel, pošlapeš jejich posvátná návrší! (Dt 33, 29)
Závěrečné kapitoly 5. knihy Mojžíšovi nás informují o Mojžíšovi, jak naposled žehná izraelským pokolením a o smrti Mojžíše. Mojžíš byl mimořádný prorok, takový prorok už nikdy nepovstal v Izraeli, a i přesto nevstoupil do zaslíbené země. To hovoří o Boží svatosti. Požehnání jednotlivým pokolením je zvláštní a obsah těch slov je v kontrastu s oslovením verše 26.
Izrael se neprojevuje jako někdo, pro koho je Bůh až tak důležitý a má s Bohem tak důvěrný vztah. Ale důraz není na lid, ale na Hospodina, který svůj lid miluje. Jak se úžasně staral a stále stará o svůj lid. Díky svému Bohu může národ bydlet v bezpečí. Mít takového Boha je výhra. Jen díky Hospodinu mají svoji zem, ochranu před nepřáteli a ekonomický dostatek.
Je dobré, když si lidé uvědomí, jakého mají Boha. Čím víc si to i my uvědomujeme, tím je náš vztah k Bohu lepší. Potom můžeme skutečně prožívat blaho.
Daniel Hýsek (Broumov)
