A Bůh dal těm čtyřem jinochům vědění a zběhlost ve veškerém písemnictví a moudrosti. Danielovi dal nadto porozumět všem viděním a snům. (Da 1, 17)
Ve druhé polovině této kapitoly vidíme, jak Bůh hojně požehnal Danielovi a jeho přátelům za jejich zachovanou věrnost. Za jejich věrnost jim Bůh daroval znalost a moudrost, díky kterém převyšovali všechny mudrce v babylonském království. Kromě toho, tito čtyři muži byli zdravější a silnější než mladíci, kteří se nechali živit královskými pokrmy. Všechna tato požehnání dostali Daniel a jeho přátelé díky jejich věrnosti Bohu, která se projevila v maličkosti, vyhnuli se hříšným lahůdkám z královského stolu. Bůh nám v této kapitole ukazuje, jak moc si cení věrnosti a oddanosti. Ve 2. knize Letopisů se píše: „Neboť oči Hospodinovy obzírají celou zemi, takže se mohou vzchopit ti, jejichž srdce je cele při něm.“ (2Pa 16, 9) A v tomto příběhu se tato slova potvrzují. Bůh zkoumá každé lidské srdce a žehná těm, kdo je mu plně oddaný. Na světě není moc lidí, kteří projevují snahu věrně a bezúhonně chodit pouze Božími cestami. Podobně tomu bylo i za dnů Noema, kdy Bůh seslal na zem potopu, aby vyhladil lidstvo za hříšné skutky a jen Noe a jeho rodina se zachránili, protože pouze oni zůstali věrní Bohu. Něco podobného se stalo i se Sodomou a Gomorou, kdy Bůh seslal oheň a síru na tato města a vyhladil tak všechny obyvatele těchto měst za jejich ohavné skutky a jen Lot a jeho rodina byli zachráněni. Dnes podle statistik na Zemi žije více než 2 miliardy křesťanů, ale zdaleka ne všichni jsou Bohu věrní natolik, aby od něj nikdy neodstoupili. Mnozí lidé sebe nazývají křesťany, jejich činy tomu však nenasvědčují. Musíme být proto bdělí na naší životní cestě, abychom zůstali věrní Bohu na 100%, a to nejen slovy ale i činy, neboť na světě je tolik pokušení, které nás mohou od Boha odvést. Budeme-li celým svým životem věrní Bohu, bude nám Bůh hojně žehnat, podobně jako žehnal Danielovi a jeho přátelům.
Daniel Shults (Agapé Plzeň)
