Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu. (2Tm 3, 16–17)
K mým rodičům přijel na návštěvu jejich tříletý vnouček Adámek. Měl slíbeno, že druhý den ráno pojedou vlakem do města nakrmit kačenky v řece. Ráno, když vstali, se babičce udělalo velmi špatně a byla nucena ulehnout do postele. Usilovně se modlila, ale bolest a mdlo neustupovaly. Vnuk si přišel za ní hrát do ložnice a babička ho poprosila: „Adámku, mohl by ses za mě pomodlit, prosím?“ Vnuk přikývl: „Pane Ježíši, ať je babí zase zdravá.“ Babička přijala vírou své uzdravení, poděkovala Pánu a vstala s tím, že za deset minut se odchází na nádraží. Bůh ji zcela uzdravil a naplnil novou silou.
Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého (Jk 5, 16). Učit naše děti principům Božího království a nechat je dělat první krůčky víry, aby měly příklad i svědectví o Božím jednání, Jeho moci a lásce, je životně důležité. Být Božím dítětem je výsadou i zápasem. Pán Bůh nám každý den nachystá situace, ve kterých se osvědčuje naše víra nebo nevíra. První vede k radosti a chvále, druhá vede k pokání. Zažíváme obojí, podle toho, jestli žijeme z moci Ducha svatého nebo spoléháme sami na sebe. Chvála Ježíši za Jeho oběť na kříži a za krev, která nás očišťuje od každého hříchu, takže můžeme začít znovu! Nevzdávejme náš zápas. Usilujme o „od vítězství k vítězství, od slávy k slávě, s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku do konce“.
Reny Pospíšilová (Karlovy Vary)
