Jedni se jimi dali přesvědčit, druzí nechtěli uvěřit … „Vězte“, dodal Pavel, „že tato Boží spása byla poslána pohanům. A oni ji přijmou.“ (Sk 28, 24 a 28)
Když římští Židé znovu přišli za apoštolem Pavlem, dostavili se ve velkém počtu a se zájmem se zaposlouchali do jeho svědectví o Božím království a Ježíši Kristu. Apoštol Pavel jim argumentoval tím, co dobře znali – Mojžíšovým zákonem a proroky. Část z nich však měla své vlastní neochvějné představy o tom, jak bude vypadat naplnění Božích proroctví. Někteří se dali přesvědčit, ale někteří ne. I my si někdy paličatě stojíme za vlastními představami o Božích plánech, i o tom, jak má Pán Bůh jednat v našem životě a nenecháme volně působit Boží slovo skrze Ducha svatého v našich srdcích. Máme už dopředu připravené škatulky, do kterých nám musí vše zapadnout. A to se stalo části Židů kamenem úrazu. Když odcházeli, Pavel jim připomněl slova proroka Izajáše, která na adresu Izraelců pronesl již před osmi sty léty, a která se ukázala být aktuální i pro ně: „Srdce tohoto lidu otupělo … očima neuvidí a ušima neuslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se – a já je neuzdravím.“ (Sk 28, 27) Zdá se, že ani toto proroctví o jejich vlastní zaslepenosti některé nepřesvědčilo, a tak Pavel dodává, že Boží spása není a nebude jen pro Izrael, ale také pro pohany, kteří ji přijmou. To je velký důvod k naší vděčnosti. Jsme zahrnuti mezi adresáty Boží nabídky spasení v Ježíši Kristu. I naše společnost je ve své většině netečná k Boží nabídce. A tak se nechme inspirovat nasazením apoštola Pavla pro záchranu lidí pro věčnost, ať už to byli židé nebo pohané.
Marek Žitný (Odbor pro manželství a rodinu)
