Právo a spravedlnost jsou tvého trůnu opora, láska a věrnost předchází tvoji tvář! (Ž 89, 15; B21)
V tomto verši vidím, že Bůh soudí vždy v lásce a spravedlivě, tak aby nás někam posunul, nebo napravil. Když rozsuzuje naše skutky, zasáhne, aby nás zastavil a vrátil na správnou cestu. Nezneužívá své pozice sedícího na trůnu a nejvyššího vladaře, který může rozhodnout úplně, co chce, ale má s námi trpělivost, soudí spravedlivě a nehledí na zevnějšek.
Tak i my, když rozsuzujeme něčí či svoje skutky, dělejme to pro růst a nápravu. Soud bez lásky je odsouzení a častokrát někoho odsoudíme bez znalosti všech jeho motivů a okolností. Hleďme na lidi a jejich skutky skrz Boží oči.
Jak pohlížím na svou rodinu, známé? S čím jsem u nich nespokojený a proč? Nesoudím je krutě? K čemu vede můj soud, předchází mu láska a spravedlnost?
Lucie Zemanová (Vysoké Mýto)
