On všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti, jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná. (Kaz 3, 11)
Jak je důležité dělat věci „v pravý čas“. V knize Kazatel se ve 3. kapitole dočteme o tom, že vše má svou určenou chvíli. Příjemné i nepříjemné chvíle jsou součástí života. To vše má v našich životech své místo. Pro mě osobně je to povzbudivé, protože tím Hospodin říká, že o tom ví. Nechová se jako lidé, kteří nemají pochopení k těžkostem druhých.
V pravý čas… Stává se vám také, že nestihnete nějaký termín (třeba v práci)? Nebo přijdete pozdě na schůzku? Případně na nějakou událost úplně zapomenete? Mě se to stává. Nebo se může stát – a to si třeba ani neuvědomíme – že některé věci uděláme, ale v nevhodný čas.
Bůh ale učinil (a činí) vše v pravý čas a krom toho vše učinil (a činí) krásně. Někdy se ptáme: Pane, jak dlouho ještě… nebo kdy už… Pán ale činí vše v pravý čas. Jestliže mu důvěřujeme, věřme i tomu, že jeho načasování je správné. Jen nedělejme věci ve „svůj čas“, podle sebe, ale buďme připravení na Boží načasování.
Krásně a v pravý čas – tak připravil Otec svou cestu skrze Pána Ježíše Krista. „Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.“ (Žd 1, 1n) To je to nejkrásnější pro nás – a v pravý čas. Vždyť je psáno: „V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přispěl na pomoc. Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy!“ (2K 6, 2)
Jiří Tomeš (Teplá)
