Slova života - zamyšlení na každý den

14.9.2020

Bůh konající práci jemu cizí

Jako na hoře Perasímu povstane Hospodin, chvět se bude země jako v dolině Gibeónské. Vykoná své dílo jemu nevlastní, udělá svou práci jemu cizí. (Iz 28,21)

Vyznáváme, že Bůh je láska, je pomocí, je milosrdný. Ale pak jsou situace, kdy se zdá, jako by to byl jiný Bůh. Šíří se zlo, násilí, války, terorismus, a Bůh proti tomu nezasáhne, i když je přece všemohoucí. Proč nezasáhne, proč takové zlo neukončí?

Malíři rádi zobrazují matku s dítětem, jak matka dítě kojí, jak ho objímá, hladí, jak se na něj usmívá. Tak se projevuje milující matka se svou něžností, je jí to přirozené. Přesto jsou momenty, kdy musí matka dítě také potrestat, nevypadá něžně a laskavě, ale spíše rozčíleně. Nevzpomínám si, že bych viděl nějaký obraz matky trestající své dítě. Takovou situaci malíři nezobrazují, je to pro matku netypické, až cizí.

Hospodin svého času v dolině Gibeónské mocně zasáhl na straně Izraele proti jeho nepřátelům. Země se chvěla a nepřátelé zděšeně prchali (Joz 10,10-11). To je Hospodinu vlastní, zasáhnout na obranu Izraele proti jeho nepřátelům. Ale nyní, podle slov proroctví, bude dělat něco, co mu není vlastní, je mu to cizí. Místo pomoci bude bít svůj lid. Nepřestane být milujícím Bohem, ale když to bude nutné, ačkoliv nerad, bude i trestat. Izajáš to popsal v 63. kapitole, kdy Hospodin nejdřív svůj lid zachraňoval, ale když se oni vzpírali a trápili jeho svatého ducha, změnil se jim v nepřítele (Iz 63,9-10). Bůh někdy musí jednat i přísně, tvrdě trestat, ačkoliv by velice rád žehnal, pomáhal, zachraňoval. Koná tak dílo jemu nevlastní, práci jemu cizí.