Izajáš jim řekl: „Vyřiďte svému pánu: Toto praví Hospodin: Neboj se těch slov, která jsi slyšel, jimiž mě hanobili sluhové asyrského krále. Hle, uvedu do něho ducha, uslyší zprávu a vrátí se do své země. V jeho zemi jej nechám padnout mečem.“ (2Kr 19, 6-7)
Když si přečteme kapitolu, která předchází dnešnímu čtení, uvědomíme si, že v řadě věcí doba krále Chizkiáše připomíná tu naši. Asyrský král za Chizkiášem posílá svého nejvyššího velitele s poselstvím plným vyhrůžek (18, 27), manipulativních tvrzení (18, 22) i planého populismu (18, 31). I my kolem sebe denně slýcháme mnoho často protichůdných názorů a rozporuplných informací, které nás často přivádí do stavu nejistoty, dezorientace nebo dokonce beznaděje.
Chizkiáš ale skutečně byl ve velmi nezáviděníhodné situaci. Ocitl se v napadení vojskem Asýrie, mocnosti, která drtila své protivníky a zjevně si toho byla velmi dobře vědoma. Z vojenského hlediska neměl prakticky žádnou naději. V takto zoufalé situaci můžeme reagovat různě: uprchnout, pustit se do beznadějného boje, pokusit se vyjednávat, ztratit naději a upadnout do deprese, čekat, že to nějak dopadne… Chizkiáš se rozhodl vydat situaci a její řešení do božích rukou a Bůh odpověděl.
Můžeme přemýšlet, co přesně se v asyrském táboře stalo (19, 35-36), ale jedna věc je naprosto jasná. Bůh našel cestu z bezvýchodné situace.
Možná jsi také v situaci, že se Ti věci valí přes hlavu! Možná Tě trápí mnoho úkolů v zaměstnání, možná řešíš komplikované vztahy ve sboru nebo v rodině, možná Tě tíží politické dění ve světě. Všechny tyto starosti mohou být nad Tvé síly, pokud jim budeš čelit sám, určitě ale nejsou nad Boží síly. Žádná situace není bezvýchodná, pokud ji vydáme Bohu a vložíme řešení do jeho rukou.
Jan Daněk (Šumperk)