Potom se Elíša modlil: „Hospodine, otevři mu prosím oči, aby viděl!“ Tu Hospodin otevřel mládenci oči a on uviděl horu plnou koní a ohnivých vozů okolo Elíši. (2Kr 6, 17)
Tento biblický oddíl popisuje zvláštní střetnutí dvou znepřátelených stran. Nikdo nebyl zabit a útočící strana odchází pohoštěná a zmatená zpět do své země. Všichni zúčastnění se mohli přesvědčit o moci a velikosti Elíšova Boha. Prorok Elíša plně důvěřuje v Boží ochranu, což je přesvědčivá realita pro ty, kdo pro ni mají otevřené oči. Aniž by zoufal v obležení, má Elíša útočníky ve svých rukou a odvádí je domů. Poté musí prokázat milosrdenství také král. Namísto záminky k dalším přepadům se tak událost stává koncem nájezdů ze strany Aramejců. Tak, jak Elíša prosí Hospodina o otevření očí pro svého pomocníka, tak zase prosí o zaslepení aramejského vojska. Přemýšlejme i dnes, kde potřebujeme, aby nám Pán otevřel oči, abychom dokázali dohlédnout a přehlédnout břemeno bolestí a starostí všedních dnů a upnout svůj zrak k věčnému domovu. A naopak kde potřebujeme zaslepit, abychom se vyvarovali unáhlených rozhodnutí nebo skutků v hněvu, které povedou k ublížení a rozbití něčeho dobrého. Bezesporu největší duchovní prozření je to, když člověk pozná stav své hříšnosti a upne svůj zrak k obětovanému beránku, Pánu Ježíši, který má moc tento stav zvrátit. Připomínejme si tento zázrak proměny každý den. Prosme jako autor Žalmu 119 v 18. verši: „Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého.“
Mariana Eliášová (Žatec)
