Všichni, kdo uvěřili, byli jednoho srdce a jedné duše a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné. A apoštolové vydávali s velikou mocí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše Krista a veliká milost byla na nich všech. (Sk 4, 32-33)
Milí přátelé, bratři a sestry, kdykoliv čtu informace o dynamickém rozvoji křesťanství v apoštolské době, vždycky mne přepadne veliký smutek. A musím přemýšlet nad situací v křesťanství v dnešní době. A také bezděky srovnávám soudobé křesťanství s křesťanstvím v apoštolské době. Někdy naše myšlení může být zavádějící. Proto se podívejme do našeho Zlatého textu. A přečtěme si také doporučený text. Věřím, že když budeme prosit Pána „žně“, aby nám otevřel Písma o apoštolské době, tak spíš pochopíme i dnešní situaci v křesťanském hnutí. Dejme se do toho.
V 32. verši čteme: „Všichni, kdo uvěřili, byli jednoho srdce a jedné duše.“ Jsou dnešní křesťané jednoho srdce a jedné duše? Zkusme se nad tím vážně zamyslet. A mějme na mysli každý svou vlastní situaci.
V 33. verši čteme: „A apoštolové vydávali s velkou mocí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše Krista a veliká milost byla na nich všech.“ Z citovaného Slova z našeho textu je zřejmé, že Boží milost umocňovala svědectví o Pánu Ježíši Kristu. Taky to tak cítíte? Jaké téma převažuje v našich rozhovorech s našimi přáteli a sousedy?
V našem textu jsou ještě další myšlenky, které mohou naše spoluobčany oslovit. Ale ty jsou jen důsledkem myšlenek a postojů citovaných ve verších 32 a 33.
Co řekneme závěrem? Evangelizace je Boží dílo. My jsme jen nehodní Boží spolupracovníci na Božím díle. A proto prosme Boha, aby připravil naše srdce pro svědectví o spasení hříšníků, které je v oběti Pána Ježíše Krista. Prosme Jej, aby nás svým Duchem vedl a požehnal naše svědectví.
Rola Žitný (Brno)
