Kdo ti bude žehnat, buď požehnán, kdo tě bude proklínat, buď proklet. (Nu 24, 9b)
Bileám se opět radí s Bohem o poselství, které má předat. Balák opět vyvíjí na Bileáma nátlak, aby proklínal. Tentokrát však na Bileáma sestoupí Boží Duch a utvrdí Boží požehnání pro jeho lid. Požehnání dokonce končí jedním z původních Božích zaslíbení Abrahamovi (v. 9: „Ať jsou požehnáni ti, kdo ti žehnají, a prokleti ti, kdo ti zlořečí!“; srov. (Gn 12, 3). Jaké ujištění, že Bůh na své sliby nezapomíná!
Balák reaguje hněvem a zadržuje odměnu, kterou Bileámovi slíbil za prokletí Izraele. Bileám zde ukazuje, že posel s Božím poselstvím by měl být věrný Hospodinově vůli a jeho poselství světu. Svět nám nabídne bohatství, pohodlí, společnost, známosti a mnoho dalších vymožeností. Dokážeme stát pevně jako Bileám a říkat a dělat jen to, co nám přikázal Pán, bez ohledu na následky?
Svět nás může pokoušet tvrzením, že evangelium lze marketingově propagovat lépe. Že můžeme udělat víc pro to, aby bylo naše poselství atraktivní, abychom mohli zvětšit naši církev. Nejsme tu však proto, abychom byli populární, ale abychom hlásali Boží poselství lásky a spasení. Čím více se Bileám radil s Bohem, tím méně usiloval o Balákův souhlas.
Budeme věrní Božímu poselství? Nebo budeme v pokušení hledat uznání lidí?
Rowena a Granville Casiño (Praha 3 – Mezinárodní sbor)
