Slova života - zamyšlení na každý den

14.1.2020

Byl trápen a pokořil se

J 19,1-16

Pak před něho (vojáci) předstupovali a říkali: „Buď pozdraven, králi židovský!“ Přitom ho bili do obličeje. (J 19,3)

Staletí před touto událostí prorok Izajáš detailně vykreslil utrpení a ponížení Mesiáše (Iz 53). „Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel…“ (Iz 53,7) První facku dal Ježíši jeden ze strážců velekněze. Další bití do obličeje přidali vojáci, a to spolu s posměšnými slovy.

Facka mezi lidmi je něco více než jen ublížení na těle, je to ublížení na duši. Byť by fyzicky nebyla bolestivá, je ponižující, a to je také záměrem toho, kdo míří ránu do obličeje. Pro facku se někdy lidé soudí a někteří vysoudí i pěkné peníze. Ne jako bolestné, ale jako odškodné za ponížení.

Pán Ježíš, Boží Syn, byl vystaven i tomuto ponížení od lidí. Strážce velekněze dal Ježíši facku za to, že prý nezachoval důstojnost vůči veleknězi (J 18,22). Jakou důstojnost zachovali lidé vůči Božímu Synu? Jaký by měl být trest za výsměch, facky, bičování a ukřižování? Ale Ježíš unesl i toto ponížení, Jemu se nepěnila krev, On nezatínal pěsti. Pokorně a mlčky snášel i toto ponížení, přesně tak, jak to o něm prorokoval prorok Izajáš. Na kříži se pak za své nepřátele i modlil: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ (Luk 23,34)

Pán Ježíš plným právem jednou řekl svým posluchačům: „… učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce…“ (Mat 11,29) To nebyla jen pěkná slova, on je dokonale prokázal při svém mučení. Jestli prožíváme nějaké ponižování od lidí, jak se k tomu postavíme? Necháme se vést příkladem Pána Ježíše, nebo naopak vypěníme a budeme svolávat Boží tresty na své nepřátele? Apoštol Petr dal dobrou radu těm, kteří v jeho době od svých nepřátel jistě nemálo trpěli: „Ti, kteří trpí podle vůle Boží, ať svěří své duše věrnému Stvořiteli a činí dobré.“ (1Pet 4,19)