Píseň písní je jako divadlo. Před očima se nám střídají obrazy, některé se vracejí, anebo jsou ozvěnou předešlých. Smyslem divadla není jen zpřítomnění toho, co se stalo. Obrazy Písně písní nás odkazují k podstatě Lásky, k Lásce samotné. Zvou nás, abychom se nechali oslovit Láskou a vpustili její sílu do svého života. Píseň písní je oslavou Lásky, která z ní dýchá. Vypovídá Lásce o tom, jaká je. Píseň písní voní chválou lásky. „Co krásnějšího nad tvé milování, sestro má nevěsto, oč lepší nad víno je milování tvé.“ (Seifert) „Tvé něžnosti jsou mnohem lepší než víno.“ (Překlad Nového světa) Úvodní árii oslavující lásku střídavě zpívají ti dva doprovázení sborem všech, kteří kdy lásku okusili. Je jedno v jaké podobě, bez ohledu na svůj konkrétní příběh, na to, jak se ta jejich láska „povedla“. Možná i proto je Píseň písní „nejčtenější biblickou knihou mimo zdi kostelů…“ (Alexandr Flek). Protože se potkává s naší touhou po lásce i s našimi zkušenostmi s ní. To nejlepší, co nás v životě může potkat, je láska. Je opojnější než víno, oblažující, osvobozující, voňavá, plná citu, něhy, touhy, tělesnosti i rozletu duše. Skrze lásku se naše bytí stává skutečným.
(Ona) Opoj mne polibkem svých rtů, vždyť nad víno je milování tvé. Tvé oleje jsou vůní proslulé, a jméno tvé je olej nejjemnější. A proto tebe dívky milují. Pís 1, 2-3 (Jaroslav Seifert/Stanislav Segert)
(On) Co krásy je v tvém milování, má drahá, nevěsto má, oč omamnější nad víno je tvoje milování a vůně tvá nad olej ze všech květů. Pís 4, 10 (Viktor Fischl)
Kterak krásné jsou prsy tvé, sestro má choti! Lepší jsou prsy tvé než víno.
A vůně mastí tvých nade všechny vonné věci.
Plást tekoucí rtové tvoji, choti! Med a mléko pod jazykem tvým.
Vůně roucha tvého jako vůně kadidla.
Pís 4, 10-11 (Jan Hus)
Petr Mrázek (Vsetín)
