„Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past.“ (L 21, 34)
Pán Ježíš nás nevaruje před porušováním Božího zákona – Desatera, před tzv. těžkými hříchy. Tam se možná cítíme na pevné půdě, to se nás přece netýká… Nevaruje nás ale ani před „dobrým životem“, před životem v hojnosti, ani před alkoholem, ani před všedními starostmi. Ale tak, jak to Ježíš umí, zachází ještě hlouběji. Varuje naše SRDCE.
Pán Ježíš s námi komunikuje pouze prostřednictvím našeho srdce. Proto máme naše srdce střežit, proto je tak důležité, co je pro naše srdce pokladem, čím je naše srdce plné. V Ž 17, 10 čteme, že naše srdce může „obrůst tukem“.
Kéž nám Pán Ježíš pomáhá, aby bylo naše srdce živé, nikoli prorostlé tukem, který do něj nevpustí Ježíšův hlas. Proto chci spolu s králem Davidem prosit Hospodina, aby moje srdce zkoumal.
Poslední 38. verš říká: všechen lid k němu přicházel už časně zrána do chrámu, aby ho poslouchal. I my máme tu úžasnou výsadu, že smíme přicházet k Ježíši, abychom ho poslouchali – co nám chce každé ráno říct.
Bohumila Bulíková (Cheb 1)
