Slova života - zamyšlení na každý den

29.6.2020

Dej si pozor na svou náklonnost ke hříchu!

Nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním. (Řím 13,14)

Křesťan to nemá nikdy vyhráno v tom smyslu, že by už byl imunní vůči pokušením, že už by byl mimo nebezpečí duchovních pádů. Předchozí verš varuje věřící před opilstvím, nemravností, sváry a závistí (v. 13). Ano, to jsou reálná nebezpečí i pro věřícího, a některá místa Nového zákona jsou svědectvím toho, že již v prvních sborech musela církev tyto problémy řešit. Dokonce se vyskytly mezi věřícími i takové hříchy mravního rázu, které nebyly běžné ani mezi pohany (1Kor 5,1).

Jak je možné, že člověk, který věří v Ježíše Krista a prožil zkušenost znovuzrození, přesto upadá do závažných hříchů? Někteří křesťané v prvotní církvi si své křesťanství vymezili jen do duchovní sféry. Těm apoštol Pavel napsal: „Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.“ (1Kor 6,19-20) Jiní věřící se ve své euforii domnívají, že satan už na ně nemůže, že jsou imunní vůči hříchu. Ale Bible nic takového netvrdí.

Člověk se po svém obrácení nestává andělem ani nezískává duchovní tělo, jak tomu bude po vzkříšení. I po znovuzrození z Ducha nám zůstává hříšná přirozenost se sklony ke hříchu, nadále jsme vystaveni pokušení. Zásadní rozdíl je v tom, že věřící již s tím nemusí zápasit ve své síle. Je mu ze strany Boží nabídnuto oblečení Ježíše Krista (v. 14), duchovní výzbroj (Ef 6,11-17), moc Ducha svatého (Řím 8,8-9). Důležité je ovšem postavit se proti pokušení již v jeho zárodcích. Pokud člověk začne podléhat svým sklonům, tak ty pak často přerostou ve vášně, kterým je již těžké odolávat (v. 14). V takovém případě může znovu upadnout do otroctví těch hříchů, ze kterých byl již dříve vysvobozen.