Slova života - zamyšlení na každý den

4.8.2022

Evangelium přináší jedněm život, jiným odsouzení

Jedněm jsme smrtonosnou vůní vedoucí k záhubě, druhým vůní životodárnou vedoucí k životu. Ale kdo je k takovému poslání způsobilý? (2K 2,16)

Jako malému klukovi se zájmem o elektroniku mi vždy voněly výpary z kalafuny, které se uvolňovaly při pájení. Rodiče mi občas říkali, jak můžu ty smrady čichat. Pro rodiče to byl smrad, pro mladého elektrikáře, který věděl, k čemu ta kalafuna je a jak mi pomáhá v konstrukci nejrůznějších zařízení, to byla vůně. Stejně tak tomu je i s evangeliem – těm, kdo mu věří je zprávou dobrou, rozumnou, příjemnou, voňavou; těm, kdo mu nevěří, se stává smradem, bláznovstvím, urážkou.

Apoštol Pavel ale píše o tom, že Ježíšovi následovníci sami působí na lidi jako zvěst evangelia. Když následujeme Ježíše, stáváme se pro své okolí ztělesněním evangelia. Způsob života, který v nás působí víra, naděje, láska a působení Ducha svatého, proměňuje životy Ježíšových následovníků takovým způsobem, že se stávají povzbuzením pro křesťany a nestravitelnou zvláštností pro ty, co Ježíši své životy ještě nedali.

Když se apoštol poté ptá, kdo je způsobilý k takovému poslání, má na mysli jen jediného: Ježíše Krista. Ze svých sil nemáme na to, abychom ztělesnili evangelium; je to Ježíšův Duch v nás, který nás proměňuje do jeho podoby, uschopňuje k poslání, které nám dává, a zmocňuje k životu, který oslavuje Boha, druhým svědčí o jeho milosti a proměňuje svět kolem nás.

David Živor (Pochodeň Praha – stanice BJB Vinohrady)