Slova života - zamyšlení na každý den

27.3.2020

Hosanna Synu Davidovu!

Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: „Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!“ (Mat 21,9)

Blížily se židovské Velikonoce, do Jeruzaléma táhly zástupy poutníků a mezi nimi také Ježíš se svými učedníky. Nyní se stalo něco neobvyklého; Ježíš, který vždy chodíval pěšky, se najednou nesl na oslátku. Ten, který uzdravuje malomocné, rozmnožuje chleby a dokonce i křísí mrtvé, se blíží k Davidovu městu a nese se na oslátku. Pokud ještě dosud lidé váhali, je to nyní jasné a zástup propuká v jásání vstříc Mesiáši. Svým oslavováním Mesiáše naplňují Písma (Ž 118,26), aniž by měli nejmenší tušení příštích událostí.

Tak se to nejednou stává: člověk plní Boží záměr, naplňuje Písmo, ale nemá při tom nejmenší tušení, o co vlastně jde. Zástupy oslavovaly Mesiáše, který se nyní ujme vlády Izraele, osvobodí Izrael od Římanů a obnoví izraelské království v slávě Davida. Neměly tušení o odmítnutí Ježíše židovskou veleradou, o jeho odsouzení a ukřižování. Neměly nejmenší tušení, že Boží plán je jiný, že Mesiáše teď nečeká sláva, ale potupení.

Přesto Ježíš přijímá toto oslavování, i když lidé nerozumí, o co nyní půjde. Proto také s plnou vážností přijal i provolávání dětí v chrámě, které také volaly: „Hosanna Synu Davidovu“ (Mat 21,15-16). Ačkoliv nechápaly dosah těchto slov, spíše jen napodobovaly dospělé, přijímá Ježíš i takovou neuvědomělou chválu. Vždyť u oslavování jde vždy více o city než chladné rozumové uvažování.