Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid od jeho hříchů. To všechno se událo, aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroka: „Hle, ta panna otěhotní a porodí syna a dají mu jméno Immanuel“, což v překladu znamená: „Bůh s námi.“ (Mt 1, 21–23)
Když Josef zjistil, že je Marie těhotná, rozhodl se ji tajně propustit. Právě v tu chvíli přichází anděl a připomíná mu přes 700 let staré proroctví proroka Izajáše. Izraelský národ si tato slova nepochybně připomínal, když během minulých staletí čelil vyhnanství, okupaci, válkám...
Izajáš přináší toto proroctví za vlády judského krále Achaza. Tento král nevede Judu za Bohem, a proto pociťuje následky svého jednání. Okolní národy na jeho království útočí, je poražen dokonce i izraelským králem, který zabil tisíce Judejců a vyplenil judská města. Ani v těchto chvílích se však král Achaz neobrací pro pomoc k Bohu, ale staví další oltáře pohanským bohům a předměty z Božího domu posílá jako úplatky okolním vládcům, aby si je naklonil. (2 Kr 16 a 2 Pa 28)
Boží milost v této situaci je téměř nepochopitelná. Přestože Achaz i Juda Boha otevřeně urážejí, Bůh je nezatracuje. Volá je zpátky, a uprostřed napomínání přichází zaslíbení. Bůh připomíná svému lidu, že okolní království se zvedají a padají, ale smlouva s jeho lidem přetrvá všechny časy.
Také v dnešní nestabilní době, která se rychle mění ze dne na den, si můžeme připomínat zaslíbení o Boží milosti a věrnosti. Na starozákonním Izraeli vidíme, jak snadno lidé na Boha zapomínají. Opouštějí ho, ať se jim daří nebo nedaří. Přesto nás Bůh neopouští, nenechává nás jít, ale volá nás k sobě. On je Bůh, kterému na nás záleží, on je s námi. Jak říká jedno z jeho jmen, On JE.
Matouš Pechman (Litoměřice)
