V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni. (Sk 4, 12)
Jedním z důvodů pro toto tvrzení je vysoká cena lidské duše. To je jistě povznášející představa, pokud zároveň nepotřebujeme vykoupit. Bible říká: „Nikdo nevykoupí ani bratra, člověk Bohu za sebe nedá výkupné. Cena za jeho duši je tak vysoká — nikdy na ni nebude mít“ (Ž 49, 8-9; CSP). Nejbohatší člověk současného světa by mohl celé dva roky hradit veškeré výdaje našeho státu – zdravotnictví, školství, armádu, důchody, investice…a ještě by mu zbylo víc, než si dokážeme představit. Ale na vykoupení jediné duše je i to málo. Člověk na to nikdy nebude mít. Je jedno, jestli jste král, chromý žebrák, nebo největší boháč. Lidem ani peníze, ani sláva, ani moc, ani prestiž na vykoupení a záchranu nestačí. Je jen jedno jméno, v němž můžeme být zachráněni. Apoštol Petr chromému žebrákovi řekl: „Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ (Sk 3, 6) Přijmout to je jediná šance pro každého z nás.
Ježíše Krista to stálo nemálo, vlastně vše. „Všechno je stvořeno skrze něho a pro něho“ (Ko 1, 16), ale na to nedbal, „sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.“ (Fp 2, 7-8) Vzdal se toho, co bylo pro něj stvořené, svého postavení, moci, slávy, a nakonec i všeho, co zbylo: Své pověsti, svého oblečení, své matky, svého těla a své krve i svého vztahu s Otcem. To vše, aby vymazal náš dlužní úpis. „Není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“
Ondřej Valenta (Brno)
