Kdo milujete Hospodina, mějte v nenávisti zlo. On střeží duše svých věrných a vysvobozuje je z ruky ničemů. (Ž 97, 10; ČSP)
Jednou ze základních lidských potřeb je pocit bezpečí. Proto je základní funkcí státu mimo – jiné také zajistit bezpečnost pro jeho obyvatele. Orgány bezpečnosti se snaží rozpoznávat a předcházet hrozbám, které mohou negativně ovlivnit život lidí. Avšak člověk, i když hledá bezpečí ve svém životě, ve skutečnosti nehledá bezpečí pro svůj život. Z písma víme, že celý svět leží ve zlu. Prostředí okolo nás je zlé a také člověk ve své přirozenosti je zlý. To je důvod, proč tolik milujeme tento svět a proč stále hledáme zjevné bezpečí bez toho, abychom si zošklivili zlo, které nejvíce ze všech nebezpečí ohrožuje náš život. Znakem znovuzrozeného křesťana, který si je vědom, jak moc mu bylo odpuštěno, je, že si zamiloval Boha více, než tento svět. Má v nenávisti veškeré zlo a hledá to pravé bezpečí pro svůj život, které dává Bůh ze své velké milosti a lásky nám hříšníkům. Dnešní verš nám poměrně striktně nařizuje: „VY, kdo milujete Hospodina, mějte v nenávisti zlo.“ (Ž 97, 10) Jak v nás toto nařízení rezonuje? Bereme ho pouze jako nařízení, nebo se v našem životě změnilo ve výsadu? Vždyť už nejsme otroky hříchu, ale jsme otroky živého Boha. Proto bych si přál, abychom i v tento dnešní den opravdově hledali to pravé bezpečí. Ne to, které nabízí svět, ale které nám může dát pouze náš Spasitel. Bezpečí naší duše před pádem, vždyť „On střeží duše svých věrných a vysvobozuje je z ruky ničemů.“ (Ž 97, 10; ČSP).
Radek Boháček (Aš)
