Slova života - zamyšlení na každý den

21.8.2020

Když popularita Božímu dílu neprospívá

Ježíš mu nařídil: „Ne abys někomu něco říkal!“ … On však odešel a mnoho vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na pustých místech. A chodili k němu odevšad. (Mar 1,44-45)

Pán Ježíš uzdravil malomocného a přikázal mu, aby o tom nemluvil, pouze aby se ukázal kněžím, aby měli svědectví o tomto uzdravení. Uzdravený se však řídil svými radostnými pocity, a ne Ježíšovým příkazem. Tím věci nepomohl, ale spíše Ježíši jeho službu zkomplikoval.

Proč si Ježíš nepřál popularitu uzdravovatele? Moc dobře znal lidská srdce, čemu jsou otevřena a k čemu zůstávají hluchá a slepá. Na jedné straně věděl, že lidé potřebují přesvědčivé evangelium provázené i mocí uzdravování. Ale na druhé straně věděl, jak to může sklouznout vedle, a místo duchovní pomoci budou lidé hledat vzrušující zážitky zázraků a senzací. Tak je tomu dodnes. Senzace a vzrušující zážitky přitahují, a žel často zastírají pravé evangelium. To se projevovalo ve službě některých uzdravovatelů, kteří začali v devadesátých letech najednou přicházet do naší země. Na jejich shromáždění zvaly plakáty s výraznou nabídkou uzdravení. Přicházely doslova zástupy lidí a mnozí z nich se zajímali jen o uzdravení; někteří přišli se svojí nemocí, jiní jen proto, aby byli u toho. Žel, nejednou byla taková služba ochuzená o jasné evangelium a lidé odcházeli se vzrušujícími zážitky, ale bez vnitřní potřeby činit pokání, uvěřit v Ježíše Krista a podřídit mu svůj život.

Jeden Boží služebník, který do své duchovní služby zahrnoval také modlitby za uzdravení, popsal jednu svoji zkušenost. Modlil se společně s několika bratřími ve shromáždění za uzdravení nemocného. Svou pozornost soustředil na nemocného. Ale najednou jasně ucítil vnuknutí, že se má podívat kolem, a byl zaražen tím, co vidí. Uviděl věřící účastníky shromáždění, kteří se nepodílí na duchovním zápasu za uzdravení, jen s napětím očekávají senzaci. Ano, je to tak: nejen nevěřící očekávají senzaci, ale i věřící podléhají pokušení za ní jít, být u toho, když se dějí pozoruhodné věci; být pozorovateli, ne účastníky a pomocníky v Božím díle.