Slova života - zamyšlení na každý den

22.11.2021

Komu je nabídnuta Boží blízkost

Žalm Davidův. Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře? Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu. (Ž 15,1-2)

Když jsem si přečetla Žalm 15, dospěla jsem k závěru, že do Boží blízkosti se rozhodně nedostanu. A zřejmě těžko najdu někoho, kdo se do Jeho blízkosti dostane. Nároky jsou tak vysoké, že je nejde splnit: žít bezúhonně a spravedlivě, nešířit pomluvy, neškodit bližnímu, vždy za každou cenu dodržet sliby atd. Z kolika procent mohu nároky splnit? Bude to stačit? Není to bezvýchodná situace?

Víme ale, že dobré skutky (bezúhonný život) nemáme dělat proto, abychom byli s Bohem, ale protože už s ním jsme. Pro lásku k Němu máme dodržovat Jeho přikázání. Protože za nás bylo zaplaceno, a tak jsme svobodní. Boží blízkost je tedy nabídnuta každému z nás.

Můžeme se ale na Žalm 15 dívat jako na zrcadlo našeho každodenního života: Jak jsem dnes mluvila se svými bližními (doma nebo v práci)?  Nechala jsem se vtáhnout do pomluv? Urazila jsem někoho? Nazvala jsem hřích hříchem, nebo říkám, že když to dělají všichni, tak to asi není tak špatné? Povzbudila jsem někoho? Dodržela jsem slib, nebo se už po několikáté vymlouvám, že nestíhám? Za čím se každý den honím? A co oplácení zlým za zlé? Jakou roli hrají v mém životě peníze?

Slova tohoto žalmu ukazují, jací jsme a jaký je náš vztah k Bohu. Je totiž těsně svázán s tím, jak se promítá do měřítek našeho všedního života. A platí to i obráceně – jestliže rosteme ve vztahu k Bohu, sílí v nás touha žít podle jeho vůle.

Žalm 15 končí tím, že nezakolísáme, ustojíme to, když podle Božích nároků budeme žít.

Tak přeji sobě i Vám, ať to ustojíme! S Jeho pomocí!

Magda Mečkovská (Olomouc)