Slova života - zamyšlení na každý den

21.6.2020

Komu vše napomáhá k dobrému?

Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. (Řím 8,28)

Mnozí věřící mají zkušenosti, jak jim různé životní okolnosti a problémy napomáhají k dobrému. I to, co se nejdříve jeví jako nepříjemné a nežádoucí, se nakonec obrací v dobré. Bůh je přece svrchovaným Pánem a dobře náš život režíruje. Ale vedle těchto praktických zkušeností ze života bychom neměli přehlédnout základní význam tohoto výroku, který je dán kontextem celé kapitoly.

Jsou zde dvě nepříjemné skutečnosti. Jsme vystaveni utrpení (v. 17-18) a to není příjemné. Může to být utrpení působené nepřáteli, ale také utrpení nemoci nebo těžkých životních okolností. A pak je zde skutečnost, že naše vykoupení na zemi nikdy není dokonalé (v. 23-25). Naše touha po vlastní svatosti není v plné míře naplňována, stále zápasíme s vlastní hříšností, „ve svém nitru sténáme“.

K čemu jsou tyhle naše problémy dobré? Pokud milujeme Boha, tak nás to ochraňuje od sebevědomí, pýchy, a vede nás to k závislosti na Bohu. Apoštol Pavel vyznává: „Když jsem sláb, jsem silný.“ (2Kor 12,10) V naší slabosti nám přichází na pomoc Duch, který se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním (v. 26). Nakonec můžeme o to silněji prožívat skutečnost Boží lásky, poznávat, jak je úžasná, jak nás od ní nemůže nic odloučit (v. 39). Pokud jsme toto pochopili a prožili, tak nám opravdu všecko bude napomáhat k dobrému.