Píseň písní je celá protkaná krásou: krásou zahrady, vůní, chutí, krásou a dokonalostí tvarů a scenérií. Krása je vůní Písně písní. Krása nás unáší do jiného světa. Zrcadlí lásku. Je jejím ovocem. Odkazuje k dokonalosti, ke stvoření. Je synonymem dobrého. Byl večer, den první… druhý… a viděl Bůh, že je všecko krásné. Vzájemný obdiv krás Milého a Milé zrcadlí jejich vztah. Je to řeč jejich srdcí o tom, čím jeden druhému jsou. A současně v té chvíli skrze ně mluví a dýchá sama Láska.
Krása je ale jen pozvánkou k Lásce. Rabín Jonathan Sacks říká: „Krása netvoří lásku. Láska tvoří krásu.“ „Co milujeme, se stává krásným.“ (Marek Vácha) Možná k tomu má blízko i to známé Exupéryho: „Správně vidíme jen srdcem.“
„Můj milý je jak med a mléko, tyčí se nad tisíce. Tvář jeho září jak zlato, vlní se vlasy jeho černé jako havran, oči jak holubi u plných koryt řek... Líce jeho jako záhon balzámu vonící jako štěp v květu, rty jeho jako lilie, na kterou skanula myrha. Paže jak spletené z prutů zlata zdobených topazy. Břicho jak ze slonoviny, safíry vykládané, boky jak sloupy z mramoru na zlatých podstavcích. Vysoký je jak Libanon, urostlý jako cedr. Sladce plynou jeho slova z jeho úst a plný rozkoší je. Takový je můj milovaný, můj ze všech nejdražší... Můj milý sešel do své zahrady, k záhonům plným vůní, pást v zahradách a trhat lilie. Milému patřím já a milý je jen můj.“
Pís 5,10–16 (Viktor Fischl)
Tanči, tanči, Šulamít, tanči, tanči, chci tě zřít!... Jaká je krása tvých kroků v opáncích, dívko ty šlechetná! Klenotem je křivka tvých boků – rukama umělce vykroužená. Tvůj klín se jak mísa klene. Ať víno mísit nepřestane. Tvé bříško pšenice navršená, liliemi obroubená.
.. tvá ňadra jsou jako dva koloušci – dvojčátka gazelí – hrdlo je věž ze slonoviny – oči jak v Hešbonu rybníky u Bat-Rabímské brány – co libanonská věž tvůj nos – když tváře Damašku přehlíží – tvá hlava rudá spletí – purpurových kučer září – svou krásou krále drží v zajetí
Ó jak jsi nádherná – ó jak jsi příjemná – slasti milující – tvoje postava je jako palma – a tvoje ňadra hrozny plodů zrající – dím: – na tuhle palmu vzhůru vyšplhám – v mých rukou chvět se bude koruna – tvá ňadra budou hrozny vína – vůně tvých úst bude jablečná – a příchuť rtů bude příchutí – toho nejlepšího vína. Pís 7,1–3,4-11 (ČSP / Tomáš Ungár-Čan)
Petr Mrázek (Vsetín)
