Slova života - zamyšlení na každý den

3.8.2020

Lidská horlivost

Toto je rozhodnutí Ducha svatého i naše: Nikdo ať vás nezatěžuje jinými povinnostmi než těmi, které jsou naprosto nutné. (Sk 15,28)

Lidské uvažování v oblasti náboženské se velmi často řídí pravidlem: čím více, tím lépe; čím náročnější, tím pravější. Ale opravdu takovou horlivostí dospějeme k větší duchovnosti? Farizeové rozšířili náboženské příkazy a zákazy, ale Pán Ježíš je ohodnotil takto: „Marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.“ (Mat 15,9)

Rozhodování apoštolů, co z Mojžíšova zákona mají zachovávat ti, kdo uvěřili z pohanů, bylo velmi zásadní pro další historii církve. Nešlo zde o stanovisko k farizejské tradici, ale o postoj k Božímu zákonu, k jeho obřadní části. Mají i křesťané z pohanů zachovávat to, co bylo podle slov apoštola Petra příliš těžkým břemenem? (v. 10) Apoštolové pod vedením Ducha svatého pochopili, že křesťan má zachovávat jen nutné věci a nemá být zatížen povinnostmi, které nepřinášejí žádný duchovní užitek.

Následující pravidlo pro křesťany z pohanů bylo velmi stručné. Ale proč si ho tak rádi rozšiřujeme na další a další věci? Kolik z těch dnešních psaných i nepsaných pravidel je opravdu nutných? Proč, když se rozbije jedna tradice, se vzápětí vytváří tradice jiná? Často je to proto, že život pravidel je v něčem jednodušší: člověk se nechá vést někým, kdo ta pravidla vytvořil, nemusí už uvažovat nad tím, jak se má rozhodnout. Je to taková GPS pro křesťanský život. Závažnější je, pokud motivem rozšíření pravidel je představa, že se tím staneme duchovnějšími.

Jistěže, křesťan může mít pro svůj život i konkrétní pravidla, která nejsou obsažena v Bibli. Pokud mu usnadňují duchovní život a nevnucuje je jiným, pak je to v pořádku. Ale hlavně si nesmí myslet, že tato pravidla ho činí duchovnějším.

Náboženské povinnosti, o kterých rozhodli apoštolové, to bylo však něco jiného. Není to něco navíc, co člověk může a nemusí, je to závažná povinnost.

Pokud člověk ve falešné horlivosti rozšiřuje biblické příkazy a zákazy o všelijaké příkazy a zákazy lidské, nejenže se tím nestane duchovnějším, ale často tím komplikuje život i jiným. Při nesplnění povinností má člověk zatížené svědomí, a pokud se mu daří tyto povinnosti naplnit (ať skutečně nebo domněle), vede ho to k falešné spokojenosti.

Stále platí slovo Pána Ježíše: „Marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.“