Slova života - zamyšlení na každý den

1.4.2020

Mdloba učedníků v těžké chvíli

Nejen Ježíše, ale i jeho učedníky teď čekaly těžké chvíle. Zanedlouho budou vystaveni velkému pokušení utéct, zapřít svého Mistra, upadnout do strachu a depresí, ztratit vědomí svého poslání. Existuje nějaká obrana proti tak nesmírnému náporu pokušení? Ano, existuje; od Ježíše nyní dostali výzvu: „Modlete se, abyste neupadli do pokušení.“ Ačkoli byl propastný rozdíl mezi osobností Ježíše a osobnostmi jeho učedníků, přesto se v určité míře ztotožňovali se svým Mistrem a něco prožívali spolu s Ním. I když vůbec nechápali, jaké události teď jejich Mistra čekají, a nerozuměli jeho předpovědím, přece jen cítili, že něco „visí ve vzduchu“. Obvyklou radostnou atmosféru vystřídal v posledních dnech a zvláště v posledních hodinách zármutek. Ježíš nyní řekl svým učedníkům, že jeho duše je smutná až k smrti (Mar 14,34).

Ale smutní byli i učedníci. Jejich zármutek byl tak intenzívní, že je zcela ochromil a uvedl do spánku. Tak promarnili čas, kdy se mohli připravit na události, které je teď čekaly. Kdyby záleželo jen na tom, nakolik se my připravíme modlitebně na zkoušku, bylo by nám někdy běda. V případě učedníků však probíhal vedle jejich zápasu, který skončil usnutím, ještě jiný zápas, který je ochránil od totálního krachu. Petr, první z apoštolů, byl vystaven největšímu útoku satana; a právě jemu Ježíš řekl: „Šimone, Šimone, hle satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala...“ (Luk 22,31-32) Náš duchovní boj není jen na nás. Pavel píše: „Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním.“ (Řím 8,26)