Budeš mít správné a poctivé závaží, správnou a poctivou míru, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. (Dt 25, 15)
Vzpomínám na dětství v době komunismu, jak jsme jezdili na malou vesnici k babičce na prázdniny. Nebyl tam žádný obchod, a tak tam jednou za týden přijížděla pojízdná prodejna – takový autobus se smíšeným zbožím. Pomáhali jsme rádi nakupovat a babička nakoupené zboží, které tam paní prodavačka zvážila znovu doma převážila na své váze. Vždy nám jí bylo líto, protože byla smutná, když zjistila, že zboží váží o dost méně, než bylo naváženo v pojízdné prodejně. Babička se narodila v době 1. světové války a zažila 2. světovou válku, tak byla velice skromná a šetřivá.
Nemůžeme svět rozdělit na oblast světskou a náboženskou, které se vlastně nepotkávají. Běžná mezilidská slušnost, poctivost – to je pro našeho Pána Boha právě tak důležité, jako naše vyznání víry, jako naše modlitby a jako náš duchovní život. V Božích očích mezi tím není žádná hranice, za kterou už by byl náš svět, o který se Bůh nestará, a který je zcela k dispozici naší svévoli. Byť by to bylo něco tak světského, jako je nákup v obchodě, tak je Bůh přítomen, a tak platí i to, že „falešné váhy se Hospodinu hnusí, kdežto v přesném závaží má zalíbení.” (Přísloví 11, 1) Motiv poctivého vážení má jakýsi „náboženský rozměr“.
Ať je to pro mne i pro vás připomenutí, že Pána Boha zajímá i okamžik, kdy v supermarketu dáváme na váhu pět banánů, necháme si vytisknout cenovku a nalepíme ji na sáček. Moc mne těší druhá část verše, neboť to je zaslíbení, že se nám na zemi povede dobře.
Artur Novák (Mozaika Plzeň)
