Slova života - zamyšlení na každý den

21.6.2022

Milosrdenství někdy nese bolestné ovoce

Potom se stalo, že zemřel král Amónovců a po něm se ujal království jeho syn Chanún. I řekl David: „Prokáži milosrdenství Chanúnovi, synu Náchašovu, jako prokázal jeho otec milosrdenství mně.“ David tedy poslal své služebníky, aby ho jejich prostřednictvím potěšil v zármutku nad otcem. Davidovi služebníci přišli do země Amónovců. Amónovští velitelé však svého pána Chanúna podněcovali: „Tobě se zdá, že David chce uctít tvého otce? Že k tobě poslal těšitele? Neposlal David své služebníky k tobě proto, aby prozkoumal město, aby je mohl oblehnout a vyvrátit?“ 2 S 10,1-3

Král David, který prokázal milosrdenství potomstvu krále Saula, je znovu v situaci, kdy chce prokázat milosrdenství. Tentokrát novému amónovskému králi Chanúnovi. Ne snad, že by si je Chanún přímo zasloužil, to pro milosrdenství, které prokázal Chanúnův otec Davidovi. David proto posílá své služebníky k Amónovcům, aby vyjádřili jeho lítost nad smrtí otce a aby Chanúna potěšili ve smutku. To je krásné gesto, ba víc než jen gesto, je to laskavá a milosrdná pomoc.

Jenže Chanún není Mefíbóšet, který milosrdenství pokorně přijal. Chanún má rádce, velitele své armády, kteří nasazují na Davida. Z jeho dobře míněné aktivity dělají špionážní hru hodnou hollywoodských filmů. A tak Chanún nechá zhanobit Davidovy služebníky a pošle je zpět. A spirála nepřátelství a příprav na válku se roztáčí. Amónovci shání posily a také David zbrojí do boje. V čele izraelské armády stojí Jóab, schopný velitel a stratég, ale také muž s pevným přesvědčením, že Hospodin nakonec učiní, jak sám bude chtít. Jóab vede Izrael do boje, ve kterém vítězí, neboť nepřátelé uprchnou. To by nebyl špatný konec, pro obě strany. Ale do války vstupují i Aramejci. Proti nim už se shromáždí celý Izrael a v čele vojska je sám král David. Bitva je krvavá, více však na straně Aramejců, kteří utíkají, ale i umírají. Válka s Amónovci tím však nekončí a přinese ještě nečekané a tragické situace a příběhy.

A to vše, válka mezi sousedícími národy a vše zlé co s ní souvisí, začalo dobře míněnou snahou prokázat milosrdenství. A tak se nám odhaluje dávná pravda, že někdy dobře míněné snahy nemusí být oceněny a přinést dobro. Dokonce i prokázané milosrdenství může přinést nečekaně kyselé a bolestné ovoce. Ale to neznamená, že bychom měli vzdát snahu prokazovat bližním milosrdenství. Nesmíme vzdát snahu konat dobro, přinášet útěchu, i když je riziko, že to nebude oceněno, přijato. Nakonec jak pravdivě řekl velitel izraelské armády Jóab: „Hospodin nechť učiní, co uzná za dobré.“ S touto důvěrou v Pána Boha buďme připraveni prokázat milosrdenství, i když nikdy dopředu nevíme, co se dál stane.

Luděk Šíp (Pardubice)