Nakloň, Bože můj, své ucho a slyš! Otevři své oči a viz, jak jsme zpustošeni — my i město, které se nazývá tvým jménem. Vždyť své úpěnlivé prosby před tebe přednášíme ne pro své spravedlivé činy, nýbrž pro tvé mnohé slitování. (Da 9, 18; ČSP)
V tomto úryvku se Daniel modlí za Izrael a vyznává hříchy národa. Uznává, že hříchy lidu je odvedly od Boha a zaslouží si jeho spravedlivý trest. Daniel se obrací k Bohu se skutkem slitování a prosí ho, aby se nad ním smiloval.
Tento úryvek nám připomíná, že naše naděje není v našich vlastních schopnostech nebo zásluhách, ale v Božím slitování. Jsme hříšníci a potřebujeme Boží milost a odpuštění. Bez slitování bychom byli ztraceni, ale díky Boží lásce a milosrdenství máme naději na záchranu.
Aplikace tohoto úryvku do našeho každodenního života je zásadní. Měli bychom si být vědomi svých hříchů a neustále se obracet k Bohu a prosit o slitování. Měli bychom si uvědomit, že naše naděje není založena na našich vlastních zásluhách, ale na Božím milosrdenství. Vyznávejme své hříchy, prosme o odpuštění a důvěřujme, že Bůh je milosrdný a ochotný odpustit.
Laskavý Bože, děkujeme Ti za tvé slitování a milosrdenství. Uznáváme, že jsme hříšníci a potřebujeme tvé odpuštění. Prosíme Tě, smiluj se nad námi a očisti nás od našich hříchů. Dej nám víru a naději, že v Tvém slitování nacházíme záchranu a nový začátek.
Oleg Gricyk ve spolupráci s umělou inteligenci chat.openai.com (Praha – Církev XXI. století)
