On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. (Tt 3, 5)
Dnešní verš z epištoly Titovi, třetí kapitoly nám o Bohu říká, že „On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého.“
V listu Efezským máme velmi výstižně napsáno, že: „Milostí jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.“ (Ef 2, 8–9). Boží slovo nám připomíná, že nemůžeme udělat nic, čím bychom si spasení zasloužili. To, že jsme zachráněni pro věčnost je jen z Božího slitování. Naopak nám Písmo v listu Římanům 3, 23 říká, že: „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy.“
Buďme proto Pánu vděční za to, že nám dal milost se znovu narodit skrze Ducha svatého a vejít tak do Božího království. Střežme se před tím, posuzovat druhé a myslet si, že jsme lepší než oni, jak o tom můžeme číst v Lukášově evangeliu v podobenství o farizeovi a celníkovi. Mohlo by se nám totiž stát, že pro své lpění na zákonictví, nebo na dodržování pravidel, které jsme si sami vybrali za správné, mineme své spasení. Z Písma totiž víme, že milost dostávají pokorní.
Helena Hejnová (Karlovy Vary)
