Slova života - zamyšlení na každý den

21.2.2021

Nemilosrdný nedojde milosrdenství

Pán se ustrnul nad oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil. Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: „Zaplať mi, co jsi dlužen!“ (Mt 18,27-28)

Evangelista Matouš v této kapitole zachycuje slova Pána Ježíše, která nám poodkrývají obrysy, instrukce a některé z principů Jeho přicházejícího království. Jedním z nich je i prosté, leč hluboké a varovné konstatování, které lze vyjádřit spojením první části dvacátého třetího verše a nadpisu dnešního zamyšlení - „S královstvím nebeským je to tak, že nemilosrdný nedojde milosrdenství.“ Možná zde slyšíte ozvěnu podobných biblických míst, jako např. „Co člověk zaseje, to také sklidí,“ (Ga 6,7b) nebo „...jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.“ (Mt 6,15)

Tato a mnohá jiná slova nám mají být důrazným varováním. Je Bůh láska? Miluje člověka? Je milosrdný a odpouštějící? Rozumí našim pokleskům a životním situacím? Odpověď na všechny otázky je ANO. Bůh je dobrý! Nikoliv ve smyslu klasifikační stupnice zkušebního řádu některých škol, Bůh je dobrý ve smyslu dokonalosti, vřelosti, lásky...

Nic z toho však neznamená, že nemá jasná kritéria toho, jak se máme jedni k druhým chovat – a potažmo, jaké následky naše chování, rozhodnutí a přístup k druhým mohou v našem životě mít. Nedomnívejme se proto vypočítavě, že nás Pán vysvobodí z každého následku našich selhání. Může, někdy to i dělá, obecně si však stojí za výše zmíněnými principy.

Chceme-li být následovníky Ježíše Krista (k čemuž jsme se ostatně zavázali osobním přijetím Ježíše), následujme Jej i v Jeho příkladu milovat, odpouštět, obětovat se, být milosrdní... On sám neuplatňoval svá práva vůči společnosti či jednotlivcům. Nelpěl na svém postavení, nenárokoval si škody za újmu na cti, zdraví či majetku. Ukazoval nám, že dluhy, pomluvy, příkoří, zrada, zranění či újma na majetku mají i jiná řešení než ta, ke kterým nás táhne lidská přirozenost.

Petr Fiedor (Zlín)