Slova života - zamyšlení na každý den

10.10.2021

Nenechat se udolat

Jób na to odpověděl: „Slyšel jsem už mnoho podobného, těšíte mě všichni jen trápením.“ (Jb 16,1-2)

V rozhovoru s Jóbem se střídají tři jeho přátelé. Jób sotva odpoví jednomu, už hovoří zase druhý a pak třetí. A jak skončí třetí, začne opět první. Nemá to zdá se konce. Jedno české přísloví říká: „mnoho psů, zajícova smrt“. Mám pocit, že Jób je tu naháněn jako zajíc. Nic, co řekne, není dost dobré, dost moudré a správné, alespoň podle jeho přátel. Čekal bych, že když se takto na něm vystřídají tři mluvčí, už nebude mít co říct, ale Jób má co odpovědět. A po jednom kole proslovů tří přátel a Jóbových odpovědích na ně to celé nekončí. A tlak se zvyšuje. Jób už podle nich není jen nemoudrý, ale staví se proti Bohu a mluví nehorázně. Ale Jób si i tak bude stát na svém, na tom, o čem je bytostně přesvědčený.

Sám jsem velmi opatrný v tom nepřijímat kritiku druhých lidí. Kritických slov si vážím, hledám svá pochybení. Ale když jsme hluboce přesvědčeni o tom, co děláme nebo říkáme, pak si za tím máme stát i navzdory kritice. A nenechme se udolat jen proto, že kritiků je víc než nás. To ještě neznamená, že mají pravdu. Jób ještě neví, že Hospodin vzplane hněvem proti jeho přátelům, tak jako my nevíme, co je před námi, ale stůjme pevně v tom, o čem jsme před Bohem přesvědčeni, že je správné.

Luděk Šíp (Pardubice)