Neboť všechno, co Bůh stvořil, je dobré a nemá se zavrhovat nic, co se přijímá s díkůvzdáním. (1 Tm 4, 4)
Na začátku života víry jsem měl období, kdy jsem téměř nejedl maso. Zjistil jsem totiž, že když ho nejím, mám mnohem víc energie. Když už jsem občas maso jedl, modlil jsem se, aby Bůh to jídlo očistil a aby mi prospělo a posílilo mě.
Byl jsem tehdy na návštěvě v rodině jednoho bratra z Jednoty bratrské a když jeho manželka připravila pohoštění, bratr mě vyzval, ať se před jídlem pomodlím. Protože jsem v pokrmu zahlédl salám, modlil jsem se, jak jsem byl tehdy zvyklý. K mému údivu mě bratr mírně pokáral, že za očištění jídla se modlím zbytečně, protože, co se požívá s díkůvzdáním, je už čisté. Přemýšlel jsem pak o jeho slovech a prosil jsem Pána, aby mi ukázal, kdo z nás má pravdu a zda se v té věci třeba nemýlím. A během krátké doby jsem při čtení Božího slova narazil na 4. kapitolu z 1. listu Timoteovi, která potvrzovala slova toho bratra. Uznal jsem tedy svůj omyl a od té doby už za jídlo vždycky jen děkuji a masné krámy navštěvuji mnohem častěji a s lepším pocitem na duši.
Neboť všechno, co Bůh stvořil, je dobré a nemá se zavrhovat nic, co se přijímá s díkůvzdáním.
Sláva Bohu!
Bohumil Horký (Uherské Hradiště)
