Nepokradeš (Dt 5, 19)
Krade se na běžícím pásu:
peníze, softvér, nápady,
mafie najde prima trasu
a podplatí si úřady...
Kradou se disertační práce
i módní značky – co já vím…
Za takovéto situace
poctivost prchá jako dým.
A přec – co zloděj vydělá si,
přes smrti bránu přenese?
Rubáš, jak známo, nemá kapsy,
tož, vykukové, těšte se…
Dík, Pane, že je všechno tvoje.
V nebi už nebude se krást.
Tam skončí podfuky a boje
a bude jenom krásná vlast.
Dík, že ti, kdo ti věrně slouží,
vírou se s málem spokojí,
neskončí v bahně nebo v louži,
za vraty ani na hnoji.
Sám narodil ses do jesliček,
ty, stanovený světa Král:
se sourozenci kopal´s míček,
maminka předla opodál…
Uč mírnit nouzi jiných lidí –
však nestačí jim jenom dát:
ať poznají, kdo nebe řídí,
a mají chuť tam putovat.
Tys dával křepelky i manu
a dáváš zdravé ruce též:
znáš zlomit srdce mafiánů
a zlato v něm pak nalezneš.
Tož, ať tvůj pokoj – poklad pravý –
ovládne mysli hamižné:
tvá oběť kéž osloví davy
tak, že i děda nenechavý
koleno skloní nesvižné!
Ivana Kultová (Cvikov)