Nějaký mladík jménem Eutychos seděl na okně. Když Pavel dlouho mluvil, zmáhal ho hluboký spánek. Přemožen spánkem spadl dolů z třetího poschodí. Zdvihli ho mrtvého. Pavel sešel dolů, padl na něho, objal ho a řekl: „Neznepokojujte se, neboť jeho duše je v něm.“ (Sk 20, 9-10; CSP)
Pavlovo cestování mělo velmi vysoké tempo, avšak nebránilo mu to zastavit se a první den v týdnu, neděli, lámat chleba ve společenství s místní církví. Dokonce společný čas protáhli, až bylo po půlnoci. V tento moment přichází do příběhu zvrat. Mladý chlapec zmožen spánkem vypadl z okna. Nemusíme hledat příčiny, ani viníky. Jsem přesvědčen, že to není pisatelův záměr. Tuto událost pro nás zaznamenává Lukáš, o kterém víme, že byl lékař. Pro něj to musel být extra šok – smrtelný úraz, při kterém bylo možné akorát konstatovat smrt.
Avšak Lukáš nám skrze Ducha svatého píše tento příběh z určitého důvodu. Nemůžeme se spokojit s pouhým historickým záznamem, ani s aplikací, že nemáme spát při kázání a dávat pozor (což je jistě pravda). Tento záznam nám znovu připomíná moc, se kterou poslal Pán Ježíš kázat evangelium do celého světa, moc, která překonala a překoná smrt. Pavel mladíka přivedl k životu až nápadně podobným způsobem jako Elíša. I díky tomu si čtenář může připomenout vážnost zprávy, kterou Pavel nese do celého světa.
Pisatel knihy Židům nám to připomíná na začátku druhé kapitoly. Parafrázuji: „Proto věnujte mnohem větší pozornost tomu, co slyšíte, protože to říkal sám Pán a potvrdil to skrze své apoštoly za doprovodu mocných skutků.“ (Žd 2, 1-4) Mojí modlitbou je, aby nás zjevená moc v dnešním textu přitáhla znovu blíž k evangeliu, které bylo tak mocně dosvědčeno. Amen.
Jordan Haller (Praha 3)
