Vypravujte mezi národy o jeho slávě, mezi všemi lidmi o jeho divech! Vždyť Hospodin je velký, nejvýš chvályhodný, vzbuzuje bázeň nade všechny bohy. (Ž 96, 3-4; ČSP)
Možná se ti stejně jako mně stalo už několikrát, že ses dostal/a do situace, kdy se rozhovor s kolegy/spolužáky začal ubírat směrem k tématům jako je smysl života, církev, Bůh nebo spiritualita. Začaly se ti rychle potit ruce, zvýšil se srdečný tep a nervozita stoupala nezastavitelným tempem a před tebou stálo rozhodnutí pustit se do toho rozhovoru nebo z něj nějak vybruslit. Často tyto rozhovory odbiješ jednou větou anebo od nich co nejrychleji utečeš. V duchu si pak řekneš, že na tak hluboký rozhovor prostě nebyla vhodná chvíle, přijde určitě druhá šance, co by si o mě pomysleli, kdybych mluvil o Kristu, tenhle kolega/spolužák by to nepochopil nebo si řekneš, že prostě nemáš dar svědčit lidem o Bohu. Pokud sis někdy takovou věc řekl/a, tak ti musím s lítostí říct, že sis lhal/a do očí. Žádná výmluva totiž neobstojí vůči tomu, k čemu nás zavazuje dnešní verš. Hned první slovo je slovesem v rozkazovacím způsobu množného čísla „vypravujte“. Ano, znamená to, že to platí pro každého z nás, kdo zná mocného Hospodina, který je hoden chvály, aby o Něm rozhlásil zvěst mezi národy. A ano, mezi národy znamená, že to musíš říct i tomu kolegovi/spolužákovi, který je největším ateistou ve tvém okolí. Možná si teď říkáš, ale vždyť neumím dobře říct evangelium. Chci ti říct, že na to, jak říct evangelium neexistuje dokonalý návod. Stačí, když se budeš držet těchto pár bodů. Musí zaznít, že jsme všichni zhřešili a vztah s Bohem byl narušen, proto přišel Kristus, aby zemřel za naše hříchy, porazil smrt, vstal z mrtvých a tím ten vztah s Bohem napravil. Na závěr chci parafrázovat slova mého oblíbeného kazatele Cliffa Knechtle, který v jednom rozhovoru řekl: Čeho bychom se měli nejvíce bát je to, že až se setkáme s Kristem v nebi a On se nás zeptá: „(dosaď své jméno) Petře, vždyť jsme spolu chodili do školy/práce, trávili spolu volný čas a ty si neměl odvahu mi říct, že tenhle svět skončí a já půjdu do pekla?!“ A my odpovíme, že jsme nechtěli být nazváni náboženskými fanatiky, a proto jsme to zahráli na pohodu. To je ale pokrytectví, protože pokud známe Krista, tak jsme vázáni k tomu, abychom všem, kterým můžeme, řekli, že Kristus je ta cesta, pravda i život.
Petr Kučera (Aš)
