Když jste nyní přijali pravdu, a tak očistili své duše k nepředstírané bratrské lásce, z upřímného srdce vytrvale se navzájem milujte. Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží. (1Pt 1, 22-23)
Jako evangelikální křesťané trváme na nutnosti nového narození – znovuzrození. To je křesťanský standard. Člověk se stává skutečným Božím dítětem teprve tehdy, když je narozen z Ducha svatého. Opravdovým křesťanem není ten, kdo chodí do kostela a případně se snaží pěstovat křesťanskou morálku. Nestačí ani křesťanské rituály, formální příslušnost k církvi, rodinná tradice a vnější formy zbožnosti. Nový rod je totiž vnitřním dílem Ducha svatého, přičemž člověk prožije úplnou vnitřní duchovní obnovu. Získá přístup k Bohu prostřednictvím spásného díla Pána Ježíše Krista. Tento přístup umožňuje vztah a reálné společenství s Bohem. To vše se stalo prostřednictvím živého Božího slova, které v našem srdci potvrdil Boží Duch. Takto Bůh očistil naši duši, která již nemusí otročit hříchu – ďáblu.
V důsledku znovuzrození z Ducha svatého se v našem nitru začne projevovat láska. Ta pramení v Bohu a je jasným ovocem přítomnosti Božího Ducha. Proto dokážeme projevit milosrdenství i takovým lidem, o které bychom dříve ani prstem nezavadili. Uneseme nepříjemné, odpudivé a vyčerpávající projevy některých „podivných“ lidí, kteří se pohybují v církvi. Dokážeme odpustit. Umíme v lásce napomenout tam, kde je to skutečně nezbytné. Přitom všem nám jde o dobro druhého člověka. Tato láska nemá na prvním místě charakter romantického sentimentu, nýbrž nese charakter oběti. Taková je totiž samotná láska Boží, od které se ta naše křesťanská jen odvozuje. Osvědčenost v této věci potvrzuje opravdovost nového narození. Dlouhodobá absence upřímné bratrské lásky tedy jasně zpochybňuje pravost znovuzrození. Milujme se navzájem!
Miroslav Čížek (Olomouc)
