Slova života - zamyšlení na každý den

14.9.2023

Piješ kalich Páně i kalich démonů?

Dřevu říkají: „Ty jsi můj otec“ a kameni: „Ty jsi mě zplodil,“ a ke mně se obracejí zády, nikoli tváří. Ve zlý čas volají: „Povstaň a zachraň nás!“ (Jr 2, 27)

Stejně jako většina viníků, podobně se i Jeruzalém snaží bránit Hospodinově výzvě k pokání. V celé druhé kapitole se Boží nevěsta brání ve svůj prospěch. Protestuje a snaží se prokázat svou nevinu: „Neposkvrnila jsem se, za baaly jsem nechodila!“ (v. 23) Její lež je ale odhalena při křížovém výslechu, kdy je nucena přiznat, že miluje cizí bohy (v. 25) Jak vrtkavé! Následuje ještě další tvrzení o nevině: „Protože jsem nevinná, jeho hněv ode mě bude jistě odvrácen… Nezhřešila jsem.“ (v. 35)

Boží lid často popírá svůj hřích – je to přirozené. Podobně jako u prvních lidí, tak i u Božího lidu přichází namísto pokání popírání viny. Není to moudré ani zdravé! Pokání přináší očištění od vnitřní viny a pokoj v Hospodinu. Člověk ale znovu a znovu volí cestu popírání svých hříchů. Proč?

Život v popírání vede i k dalšímu nelogickému jednání. „Když jsou v nesnázích, říkají: „Pojď a zachraň nás!“ (v. 27c), jako by se nic nedělo. „Zachraň nás!“ – jako by jim byl Hospodin něco dlužen. Pro jejich jednání již Bůh není vázán smlouvou. „Proč se mnou vedete spor? Všichni jste mi byli nevěrní, je výrok Hospodinův.“ (v. 29)

Milý čtenáři, myslíš, že Hospodin tě musí zachránit, když ho popuzuješ k žárlivosti tím, že piješ kalich Páně i kalich démonů a účastníš se zároveň stolu Páně i stolu démonů? Vždyť víš, že ne všechno je dovoleno tomu, kdo chce následovat Krista.

Oleg Gricyk (Praha – Církev XXI. století)