Slova života - zamyšlení na každý den

12.1.2021

Pokání nesmí být formální

Dokažte změnou svého života, že jste se obrátili od svých vin. (Mt 3,8; SNC)                                                                                                                                

Janovo kázání v Judské poušti, překvapivé způsobem i obsahem, kterým oznamuje přítomné nebeské království, doprovází akt křtu, kterým reagují ti, kteří jsou Janovým zvěstováním zasaženi. Jedněmi z těch, kteří přicházejí k tomuto aktu, jsou také ti, kteří patří mezi farizeje a saduceje…. Dostává se jim nečekaně nevybíravého skandalizujícího oslovení. Nemyslete si, že se vyhnete Božím nárokům! Jestli byli pokřtěni, nebo byli odmítnuti, text neříká. Možná se z těch, kteří tu jsou, cítí být Mesiáši nejblíž. Mezi těmi všemi všelijakými lidmi, kteří mají před Bohem co dohánět, mají možná pocit, že mají splněno, že v jejich případě jde spíš o formální účast. Skrze Janova ústa ožívají starozákonní výroky Hospodinovy o lidu, který jej ctí slovy, ale srdcem je daleko (Iz 29,13nn). Jejich dilema a zároveň nedotčenost Božím jednáním odhaluje později Ježíš ve chvíli, kdy se jej ptají na jeho moc, protiotázkou: „Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, či od lidí?“ Oni se mezi sebou dohadovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu tedy neuvěřili?‘ Řekneme-li však ‚z lidí‘, máme obavy ze zástupu; vždyť všichni mají Jana za proroka.“ (Mt 21,23nn) Jsou jako strom, který nenese dobré ovoce ani té zbožnosti, kterou reprezentují. Pokání je ale ovoce. Co by to pro ně znamenalo? V dálce je slyšet: „Nemáme krále, jen císaře!“ Pokání je jako srážka auta se stromem: pokání jsou ty pokřivené plechy.. Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane, je součástí Božího království. Nelze se ho po lidsku zmocnit. Je jako poklad skrytý v poli. „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je maličkým.“

Ta zpráva o farizejích je ovšem také zprávou o Království. O jeho schopnosti odhalovat pravý stav věcí. O jeho osobním nároku na každého. Dělicí čára Království probíhá v lidském nitru: Bůh se pyšným, povýšeným „protiví“, ale pokorným dává milost. Kontinuita nového Království nestojí na vnějších atributech. Kdo nemá ducha Kristova, není Jeho.. Ne všichni přejdou Jordán.

Petr Mrázek (Vsetín)