Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost. Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám… Pokořte se před Pánem a On vás povýší. (Jk 4, 6b-7 a 10)
Nedávno jsem vedla rozhovor s mojí náctiletou dcerou. Probraly jsme mnoho otázek týkajících se mezilidských vztahů. Krom jiného jsme narazily i na otázku pokory, odpuštění a odpouštění, vzájemné úcty, i respektování se navzájem. Rozumím důvodu těchto otázek. Svět kolem nás je plný nadřaděnosti, pýchy, vychloubání se a předhánění kdo je lepší, chytřejší a dokonalejší než ten druhý. Pokora, tichost, každá prosba o odpuštění, je dnes pokládaná za projev slabosti. Tento postoj, však není jen otázkou dnešní doby 21. století. Apoštol Jakub svůj dopis píše věřícím lidem v 1. století. Je zřejmé, že i oni měli problémy ve vzájemných vztazích. Chyběl jim vzájemný respekt, ovládala je žárlivost, hádky a nepřátelství. Dokonce v Jk 4, 11 říká: „Bratři, nesnižujte jeden druhého.“ Nebo CSP: „Bratři nemluvte jeden proti druhému.“ Ano, za uplynulých dvacet století, jsme se my, lidé nijak nezměnili. Jistěže, nosíme jiné oblečení, vozíme se v autech, místo chůze pěšky. Svítíme si elektřinou namísto olejových lamp, ale naše myšlení je stejně hříšné, jako měli lidé tenkrát. V 51. Žalmu David vyznává: „Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka.“(CSP) Jak uniknout tomuto vlivu, který nás ovládá? Musíme si přiznat, že vlastní snahou se hříchu ani ničeho zlého ve svém životě nezbavíme. Už toto samotné přiznání je prvním krůčkem pokory. Neboj se milý příteli. Pokořit se před Bohem neznamená ztrátu tvého postavení. Naopak, v Božích očích tvá cena stoupá. Cena, kterou Bůh za mě i za tebe zaplatil, je život Božího syna, Pána Ježíše Krista. Toužíš mít láskyplné vztahy v rodině? Chceš vycházet se spolužáky nebo kolegy? Snažíš se porozumět svým bratřím a sestrám ve sboru? Buď si jist, že Bůh naplní všechny tvé tužby a snahy, protože ON se milostivě sklání ke každému, kdo se před ním pokoří.
Vilma Koblischková (Odbor sester)