Rovněž ženy ať se oblékají slušně a zdobí se prostě a střízlivě, ne účesy a zlatem, perlami nebo drahými šaty, nýbrž dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se rozhodly pro zbožný život. (1.Tim 2, 9–10)
Pavel zde dává ženám pokyny, jak by se měly oblékat, zdobit a chovat ve shromáždění. Jde to proti přirozenosti žen, protože se chtějí líbit druhým a taky se nějak prosazovat. V minulosti byla žena diskriminovaná více než muž, a proto touží po tom, aby se necítila přehlížená a opomíjená. Taky více prožívá emočně náročné situace a podléhá nátlaku. Pavel zde upozorňuje, že Eva byla oklamána jako první a podlehla. Bůh ví, jak nás stvořil, ženu jako křehké stvoření, a proto potřebující zdvojenou ochranu – muže a Boha.
Žena a muž by se měli vzájemně respektovat. Muž má v lásce vést ženu, aby nepodlehla klamu a milovat ji jako Kristus církev. Zdá se, že to jsou všechno pro nás nedostupné věci. Jen hluboký a blízký vztah s Kristem nás může proměnit tam, kde to nedokážeme, podléháme své přirozenosti a selháváme. Jen poddání se Boží lásce nás vede do vděčnosti a pokory. Pak už tyto pokyny nebereme jako příkazy a omezení, ale jako láskyplné vedení a ochranu před zlem.
Alena Potrusilová (Uherské Hradiště)
