Když jste vystaveni pomluvám, zachovávejte si dobré svědomí, aby ti, kteří hanobí váš dobrý způsob života v Kristu, byli zahanbeni. (1Pt 3, 16b)
Písmo na mnoha místech počítá s tím, že jako křesťané nebudeme pro tento svět akceptovatelní. Jsme zde totiž pouhými příchozími a poutníky. Naše občanství je v nebesích. Apoštol Petr nás upozorňuje realisticky na přítomné nebezpečí pomluv, se kterými musíme nutně počítat. Nemůžeme automaticky předpokládat či dokonce očekávat hluboké porozumění našemu následování Pána Ježíše Krista a biblickým hodnotám. Pomluvy jsou vlastně tím nejmírnějším protivenstvím, se kterým se můžeme setkat v majoritní bezbožné společnosti. Jakékoliv jiné protivenství totiž přináší vážnější konfrontaci a neblahé následky. Co v takové situaci dělat? Petr apeluje na naše dobré svědomí a příkladný křesťanský život. Prostě máme nadále žít ve vztahu s Kristem, sloužit Bohu a lidem, přičemž máme dbát na vnitřní čisté svědomí a vnější dobrou pověst. Vždyť opravdový křesťanský život není vyhrazen jen pro pokojné časy k životu. Můžeme být i nadále aktivní činitelé pokoje. Neměli bychom používat stejné zbraně jako svět a odplácet stejnou mincí. Podle apoštola Petra existuje naděje, že naši protivníci budou nakonec zahanbeni. V textu není řečeno, jakým způsobem bude onoho zahanbení dosaženo. Nevíme, zda u oponentů dojde k proměně vnitřních postojů nebo k odhalení lži na základě tlaku vnějších okolností. Proměna vnitřních postojů může být vyvolaná působením Ducha svatého, který přivádí člověka ke skutečnému pokání. V tomto případě může sehrát pozitivní roli právě to, že křesťané vedou příkladný život ve svém okolí a jsou světlem a solí pro nevěřící. Ti, kdo se nám protiví, se mohou přece nakonec opravdově obrátit k Pánu a stát se křesťany. Mnohokrát se tak v minulosti už stalo. Kéž by to byla i naše současná zkušenost.
Miroslav Čížek (Olomouc)
