Hodili každý svou hůl na zem a ony se staly draky. Ale Áronova hůl jejich hole pohltila. (Dt 7,12)
Mojžíš dostal zcela přesné instrukce, jak použít nástroj, který měl sloužit k rozpoznání, že Hospodin je s ním a s jeho lidem. Mohlo se mu to zdát divné. Vždyť to byla jen obyčejná pastevecká pomůcka a opora při chůzi v terénu. Zřejmě i Áronova ruka třímající hůl byla hodně zpocená. První zkušenost jim však dala odvahu. Áronova hůl pohlcující hole čarodějů a mágů utvrdila jejich víru, že Hospodin bude sám jednat. Ještě několikrát na slovo Hospodinovo holí udeřili, aby přesvědčili egyptského krále, že Hospodin se rozhodl svůj lid vyvést.
Áron s Mojžíšem ani netušili, že vyvedením národa do země zaslíbené začíná dlouhý proces spásy celého lidstva skrze Ježíše Krista. Dnes se nám to s odstupem věků jeví jako samozřejmé. Oni však měli osobní zkušenost z tyranské vlády a systematického zotročování. Přesto správně vyhodnotili, že musí stačit poslušnost slovu, kterého se jim dostalo. Protože to bylo slovo Hospodina. Ne slovo nějakého náboženského vůdce, ale živého Boha, který se Mojžíšovi představil: „JSEM, KTERÝ JSEM.“
V podobné situaci se můžeme ocitnout o několik tisíc let později i my v tomto roce. Bible – Boží slovo máme na každý den. Mluví k nám do všedních situací. Čtěme a uvádějme Boží slovo do praxe tak, abychom se neminuli s jeho požehnáním. Jsou to možná menší události, ale i ty mohou mít dalekosáhlé důsledky.
Vlastimil Malý (Litoměřice)
