Slova života - zamyšlení na každý den

11.6.2021

Požehnání od kněze Malkísedeka

A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího. Požehnal mu: „Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země. Požehnán buď sám Bůh Nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky.“ Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho. (1M 14,18-20)

Chléb a víno, pro nás dnes naprosto jasné symboly – připomínáme si jimi tělo a krev Páně, jak nám to přikázal. Zamysleli jste se někdy, co vedlo Malkísedeka k tomu, že donesl právě chléb a víno? Proč tam vůbec přišel? Z předcházející pasáže víme, že Abramovi přišel po vítězné bitvě naproti král Sodomský, což dává smysl. Byl v tom konfliktu osobně zapojen a přišel si pro svůj osvobozený lid. Nabízí za to Abramovi odměnu, ale ten ji pro sebe odmítá.

Chléb a víno. Spojení dvou plodin země, jedna je nezbytná pro náš život, druhá je něco navíc, něco pro potěšení, známka mírného blahobytu. To spojení ilustruje, že od Boha máme první i poslední, základní potravinu i přípitek na závěr. Obojímu dává vzrůst ze země, ze které stvořil i nás. Ale je to nezvyklé v rukou kněze v době, kdy se jako obětin užívalo především zvířat. Malkísedek byl knězem Boha nejvyššího, takže ptáme-li se, proč se přišel setkat s Abramem, můžeme se podívat třeba do 1M 12,2-3. Abram je požehnán Bohem i lidmi.

Kněz Malkísedek je krátce zmíněn ještě ve sto desátém Žalmu a v NZ jej pak znovu zmiňuje epištola Židům v páté až sedmé kapitole. Postava kněze Malkísedeka tvoří krásný most, který propojuje části Bible, které nám přináší zákon, chválu a milost.

Kněz podle řádu Malkísedekova (podle Ž 6,19) nám naproti přichází i dnes a chlebem a vínem si připomínáme Jeho trpící tělo a prolitou krev. „To proto, aby požehnání dané Abrahamovi dostali v Ježíši Kristu i pohanské národy…“

Lukáš Hamerník (Olomouc)