Za vaši mrzkost vás budou stíhat a ponesete hříchy svého hnusného modlářství. I poznáte, že já jsem Panovník Hospodin. (Ez 23, 49)
Modlářství Izraele a Judy je v Ezechielově 23. kapitole představeno metaforou dvou nevěstek a jejich prostopášnosti. Politická spojenectví s bezbožnými národy vedla ke zkáze Izraele (Samařského severního království) a Judy (jižního Jeruzalémského království).
Ve verších 1-4 Bůh tyto sestry představuje a uvádí o nich tyto informace:
1) Měly stejnou matku (v. 2) – byly součástí jednoho národa (Izraele) až do doby krále Šalomouna, než se země rozdělila na Izrael (Samaří) a Judu (Jeruzalém).
2) Během pobytu v Egyptě se z nich staly prostitutky (v. 3) – kořeny jejich modlářství lze najít v jejich životě v Egyptě.
3) Se smilstvem začaly už v mládí (v. 3) – jejich modlářství začalo už tehdy, když Bůh vyvedl svůj lid z Egypta. Na poušti si vyrobily zlaté tele a klaněly se mu.
4) Měly jména, která symbolizovala jejich náboženskou identitu (v. 4) – „Oholah“ (Samaří) se překládá jako „stan patří k ní“ a „Oholibah“ (Jeruzalém) „můj stan je v ní“. Stany těchto měst jsou jejich bohoslužebnými centry. Samaří má svůj vlastní stan, zatímco v Jeruzalémě se nachází Boží svatyně. Město Samaří je nazýváno starším, protože předcházelo Judu v přeběhnutí k cizím božstvům i v zajetí.
5) Patří Bohu (v. 4) – byly Bohem vyvolené a vykoupené.
Příběh dvou sester je drsným popisem toho, jak Juda následoval hříšné kroky Izraele. Politické spojenectví Samaří s Asýrií se přeneslo i do oblasti uctívání. Asyrské formy modloslužby byly převzaty do hebrejské bohoslužby jako modifikované formy modloslužby, kterou si přinesli lidé už z Egypta. Boží soud přišel v podobě vydání Samaří do rukou jeho milenců, Asyřanů. Judsko, které vidělo tento pád, se z něj nepoučilo a raději kráčelo ve stopách své „sestry“. Projevilo věrnost Babylonu (v. 22), což způsobilo, že se od něj Hospodin odvrátil. Babylóňany použil Bůh jako trestající nástroj proti Judsku i Jeruzalému. Hlavním důvodem trestání Jeruzaléma bylo to, že Juda zapomněl na Boha. Bůh soudil Jeruzalém, své město, za jeho hříchy. Jasným varováním je, že nikdo neunikne Božímu trestu ani soudu. Když byl soud vykonán, Bůh řekl: „Poznáte, že já jsem svrchovaný Hospodin.“
Boží charakter si neodporuje. Je horlivý pro své milované, trpělivý a milosrdný při jejich selháních. Bůh milosrdenství je svatý a spravedlivý. Nevěrnost vůči němu a z nevěrnosti plynoucí hříchy nezůstanou bez trestu. Jaký je stav našich srdcí dnes? Jsme oddaní Bohu nebo zdánlivě lákavým věcem kolem nás? Cokoli, co nás odvádí od Boha, způsobuje, že padáme do pasti hříchu. Bůh vyžaduje svatost a věrnou oddanost. Všem lidem ukazuje svoji lásku a charakter.
Stanly & Sweena (Praha 3 – Mezinárodní sbor)
